Nejhorší dny

 Ahoj, ano, ozývám se po dlouho době, omlouvám se, ale prožíváme teď nejhorší období a musela jsem se z toho aspoň trošku oklepat, abych mohla něco napsat. Stále doufáme, že to je jen zlý sen a probudíme se z něj...

Před 3 týdny, v pátek 21.2. (v den mého svátku), ségra Hanča spadla z velké výšky a utrpěla velmi vážná zranění 😭💔. Naštěstí již není v ohrožení života. Vrtulník ji transportoval do krajské nemocnice v Č. Budějovicích, kde podstoupila 3 operace. Byla v umělém spánku. Týden byla na ARO. Utrpěla velmi vážná poranění páteře. Nyní je v Motole na spinální jednotce (zaměřuje se na pacienty po úrazech a onemocněních v oblasti páteře a míchy), kde rehabilituje, cvičí a všichni pevně věříme, že se postaví zpátky na nohy 🙏. Je v těch nejlepších rukách 💗 Horní polovinu těla má vcelku v pořádku. V blízké době ji čeká ještě čtvrtá operace. Teď trénuje hlavně ruce, aby se mohla unést. Už dokáže sedět, takže se pohybuje na vozíčku. Je to pro nás všechny velmi těžké a proto prosím, neptejte se mě na více informací. Myslím, že už jsem řekla stejně dost.

Jezdíme za ní 2x týdně (středa a neděle). Těšíme se až bude tepleji a vyjedeme ven. Mezi 4 stěnami je to dost pesimistické, ale jezdíme aspoň po bufetech a s mamkou se byly podívat u porodního oddělení, kde jsme se před 24 lety narodily 💕. Je to běh na velmi dlouhou trať. Pokroky jsou vidět jenom pomalu (dokáže pohnout prsty pravé nohy), ale musíme být trpěliví. Klidně, ať to trvá 3 roky, my počkáme, ale hlavně, ať chodí, prosím! Klidně i s hůlkou, ale s vozíkem je to opravdu hodně náročné. 

Jsme obrovsky vděční, že nám ji zachránili a je mezi námi! Ten pátek byl nejhorší den našeho života. Nikomu bych takové pocity, co jsme zažívali, nepřála. Bolest, smutek, stres, obrovský strach, jestli ji ještě někdy uvidíme... Sesypal se nám svět.

V tu dobu jsem také učila svou měsíční praxi, o které jsem vám také chtěla napsat (něco málo v budoucnu napíšu). Nabídli mi, že bych mohla praxi přerušit, dát si pár dní volno. Byli na mě opravdu moc laskaví, ale nabídku jsem nepřijala, protože mi práce hodně pomáhala. Doma by na mě všechno padalo. Doteď mi hodně pomáhá manuální práce (uklidila jsem auta, babičky byt i náš dům). Za měsíc mám odevzdávat diplomovou práci. Od té události jsem nenapsala větu. Nemám na to vůbec sílu, ani pomyšlení, proto jsem se rozhodla přesunout si obhajobu na srpen. Státnice z pedagogiky a psychologie bych chtěla zvládnout v květnu, ale DP opravdu nezvládnu. Teď tu hlavně musíme být pro Hanču a škola jde úplně na jinou kolej. Nejdůležitější je totiž ZDRAVÍ! A to si uvědomujme. Je hrozné, že o tom začneme více přemýšlet, až když se něco stane... Předtím nám to přijde jako úplná samozřejmost. Hanča mi říkala: ,,Buď ráda, že můžeš chodit..." Je to naprostá pravda a měli bychom si to všichni uvědomit. 

Doufám, že máte lepší dny, než my. Budu moc vděčná za každou myšlenku a modlitbu pro naši milovanou Haničku 🙏💙

PS: Včera to byl rok, co nás opustil dědeček 🕊

,,Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe." - John Lennon

Tuto písničku jsem slyšela v rádiu, když jsme se vraceli z nemocnice. Je velmi silná a pravdivá. Je to taková naše hymna.

Hanička 💙 Tady byl svět ještě v pořádku

Často se na tyto fotky dívám...

Moje nejúžasnější dvojče, má součást 💞👭