Brigáda na věži

srpna 16, 2019

Brigáda na věži

Ahojte, dnes bych Vám chtěla přiblížit mou brigádu u nás na věži :).

Na brigádě jsem byla vždy od pondělí do pátku (1.-5.7., 22.-26.7. a 29.7.-2.8.). Renesanční věž v Dačicích byla postavena v letech 1586-1592. Více zajímavostí jsem psala do článku v roce 2017, přikládám odkaz ZDE.

Na této brigádě jsem byla již potřetí. Co je mou náplní? Přijdu asi tak o 15 min dříve, jak to stihnu. Otevřu velikým klíčem (je fakt obrovský, cca 15 cm), vyndám před schody informační tabuli, vezmu koště a vodu a vytírám schody od ptáků :D. Pak si vyjdu 148 schodů, mezitím rozsvěcuji v mezipatrech, kde si lidé mohou přečíst pověsti z Dačic, něco uplést, přišít knoflík apod. Ano, pokladnu mám až úplně nahoře, což se dost lidí diví :D. Když vyjdu až nahoru, vezmu kýbl s vodou a kartáč a dělám to samé, jako dole na schodech, akorát na ochozu. Potom otevřu pokladu a čekám na lidi. Prodávám nejen vstupenky, ale i suvenýry (např. kostky cukru, pohlednice, turistické vizitky, turistické známky a spoustu dalšího). Jako i v minulých letech, mohou si návštěvníci prohlédnout vyrobené pohádky a když je děti poznají, dostanou ode mě za odměnu bonbón nebo omalovánku. Také tam máme staré hračky. Takže je dětem pouštím :). A abych nezapomněla. Jsou tam i dva staré kočárky. Jedna panenka je reborn (jako živá, opravdu tak vypadá!). Tak mám kočárek vždy u sebe a když lidé přijdou, trošku zadrndám a 80% lidí mi do toho kočárku nahlédne a fakt si myslí, že je to živé miminko. No, podívejte sami. Škoda, že mu nejdou zavřít oči, jakoby spalo. Kouká furt do jednoho místa :D. Taky jsem si říkala, že bych si mohla do mobilu stáhnout dětský pláč a mohla ho pouštět. To by lidi ještě více zmátlo :D. Ptají se mě: ,, To je vaše?" ,,My se omlouváme, že tady děláme takový hluk a vy tady máte miminko." ,,Jak ho sem každý den nosíte?" atd. atp. :D Ale už pryč od miminka. Dále lidem mohu půjčit zdarma dalekohled, když mi ho teda nepustí z ochozu :D. Samozřejmě tam máme i návštěvní knihu, pro děti pohádkový kvíz nebo o něco těžší kvíz o věži (všechny odpovědi se ale dají nalézt nahoře na věži na inf. tabulích) a památeční list (který chtěl jeden pán ode mě, jako od personálu věže, podepsat :D). Nechybí ani propagační letáčky o dalších místech v okolí a jak jsem již říkala, něco málo k počtení o věži a dalších zajímavých místech ve městě.

Vstupné máme plné (dospělí) a snížené (děti od 6 let, studenti, senioři). Občas se mi stane, že nahoru přijde člověk, kterého si netroufnete považovat za seniora, abyste ho neurazili, ale docela tak vypadá. On samozřejmě neřekne, jestli chce plné, nebo snížené, řekne pouze: ,,Jednou." Je mi trapné se ptát, jestli je již senior, nebo ještě ne :D. Aby se pak neurazil. Tudíž mu dám radši plnou. Ne, že bych na nich chtěla nějak vydělávat, ale je mi prostě trapné se ptát na věk :D.

Otevírací doba: 9:30-13, 14-17:30

Bylo by určitě lepší, kdybych měla polední pauzu od 12 do 13 h (lidé si to často myslí, že to tak bývá a potom mi chodí nahoru i po 13. hod, kdy mám mít pauzu, ale prostě nemohu dole zavřít, když jsem nahoře. Takže se mi několikrát stane, že jdu po schodech dolů, už mám mít pauzu, ale na schodech potkám lidi, kteří mi řeknou, že už se nechtějí vracet a že se s nimi mám vrátit. Tak se tedy vrátím a za tu dobu mi přijde ještě někdo další. Takže někdy mám třeba z hodinové přestávky pouze půlhodinovou. A to se musím stihnout najíst...), ale mám to prostě takhle. Ve 12 hodin zvoní zvon, takže na to lidi vždy upozorním, když jsou nahoře a je těsně před 12. hodinou, aby se nelekli. Je to pro ně určitě zážitek. Horší už to mají ti, kteří jdou zrovna nahoru. Ty upozornit nemohu :D. Na státní svátek (5.7.) se mi stalo, že slyším nějaké jiné zvuky a ony zvonily místo jednoho zvonu dva :). Rachot to byl obrovský. Končím o půl šesté. Ale jak jsem již psala. Lidé nečtou, tudíž mi chodí i potom, když počítám peníze. Teď bych vám ráda připsala pár vtipných otázek, příhod, co se mi staly.

Nejčastější otázka: ,,Jak chodíte na záchod?" Jo, nemám ho nahoře, takže když potřebuji, musím až dolů do restaurace naproti :D. Ale toho moc nevyužívám. Snažím se to vydržet do pauzy/konce ot. doby. Protože si myslím, že bych na schodech určitě někoho potkala - zákon schválnosti :D. Stalo se mi, že jsem to musela držet přes 2 hodiny, což byl docela mazec :D, ale člověk si zvykne šetřit tekutinami.

Otázky ohledně miminka jsem psala výše. Někdo si mě dokonce s miminkem fotil :D.

Někdy přijdou suproví lidi, se kterými se dá v pohodě bavit, ale někdy přijdou i nepříjemní. Otázky typu: ,,To vám máme za to, že jsme si to vylezli, ještě platit?" Už jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven. Co na to říct...

Někteří lidé se samozřejmě bojí, tak se je snažím uklidňovat, že to spadne až zítra :D. Já jsem se taky bála výšek, furt se bojím/mám respekt, ale na naší věži už jsem si zvykla a klidně lezu na ochoze po kolenou (při úklidu :D).

Přišel mi nahoru takový malý nevychovaný kluk. Už jsem měla mít polední pauzu, ale lidem to neříkám, nechci je vyhánět. Paním, co šly s ním, to nakonec došlo, že už je moc hodin, tak ho začaly popohánět a on na mě: ,,Vy potřebujete pauzu? Tu snad máte, když tady nejsou lidi, ne?" Babička ho hned okřikla, že nemá lidem mluvit do života. Tak jsem mu slušně řekla, že se potřebuji najíst.. No jo, i takoví jsou. Ale to všechno přebijí lidé, kteří jsou usměvaví a hodní :).

Jeden pán popsal mou práci moc hezky. Řekl něco v tom smyslu, že život beru s nadhledem. Tak jsem řekla, že doslova :D.

Pak mi také často chodí lidé místo doprava ke schodům (cestou dolů), doleva na ochoz. Tak říkám: ,,Doprava. Doleva by to bylo rychlejší, ale jen jednou." :D

Pak samozřejmě padají otázky typu, kolikrát denně chodím ty schody.

Sem tam přijde i nějaký tábor, nebo cizinci (Holanďani, Rakušané).

Nahoru mi chodí i známí, kteří mi píší pěkné vzkazy do návštěvní knihy. Ale pěkný vzkaz mi do knihy napsala i jedna úplně cizí paní. To mě moc potěšilo :).

Jednou odpoledne přišel pán. Vedle sebe mám staré rádio. Ptal se, jestli hraje. Říkám, že nevím, nepoužívám ho (čtu si). On říkal, že to zkusí. Tak se dal do spravování. Spravil ho a ono hrálo. Pak se s tím ještě fotil a fotku poslal na email věže (mému zaměstnavateli :D). Pak jsem se dozvěděla, že to rádio hrálo i předtím, ale což, aspoň pánovi udělalo radost, že ho spravil :D (chyběl jen čudlík na zapínání). Zde email, moc potěšil :) : Děkujeme vám za nádhernou prohlídku vaší věže včetně všech interaktivních radovánek pro děti a dospělé. Velkou pochvalu zasíláme zvlášť šikovné a vtipné studentce věžnici. Dlouho jsme se tak nepobavili a nepohrali si jak s hračkami tak i s malými dílničkami a veselým kvizem. Za toto osvěžení jsem vám jako bonus opravil RÁDIO.

Ne vždy je hezké počasí. Minulý rok jsem zažila bouřku. Tento rok (hned první den) vichřici (až padaly tašky ze střechy kostela) a bouřku, ale jen malou. To se člověk trošku bojí. Říká si: ,,Jsem na nejvyšší budově ve městě..." Jo, je to bezpečné, ale stejně. Také jsem na věži zažila největší pařáky letošního léta. To jsem skoro vůbec nevylézala na ochoz, tam bylo k nevydržení. Uvnitř jsem měla pěkný chládek :).

Když je hezky, tak mám samozřejmě krásný výhled na město. Dalekohledem všechno a všechny vidím. Např. jsem takhle sledovala tenisový trénink :D, kterého jsem se kvůli brigádě nemohla účastnit od začátku. Řekneme si, v kolik si zamáváme a pak to taky uděláme :D.

Brigáda se mi líbila. Je super, když se na vás vaše pracoviště dívá až domů :D. Když nechodí lidi, tak je to nuda, ale já si nahoru beru knížky, takže to je v pohodě. Tři týdny mi ale dostatečně stačily. Po čase vás začnou štvát ti nepříjemní lidé a i schody. Jdu je minimálně 4x denně. Rekord mám myslím 8x :D. V neděli jsem tam měla jít odpoledne na záskok. Ráda bych šla, ale před týdnem v pondělí mi na tenise vyskočilo koleno, takže ještě nejsem na 150 schodů úplně fit. Ještě, že se mi to stalo až po brigádě (v pátek jsem skončila a v pondělí se mi to stalo).

Jaké máte brigády Vy :)? Bojíte se výšek, nebo byste se za mnou zašli podívat? Díky moc, že jste článek dočetli až sem! Na závěr přidám pár fotek :)

Návštěvník na knize návštěv :D

Miminko

Na ochoz se vejde, ale do zatáčky už ne :D

Oba kočárky

Takhle hlídám :D

Když nejsou ruce, noha pomůže :D

Pohádky

Staré hračky

Mé pracoviště

A konečně jdeme na ochoz :) pohled na náš zámek. Je zelený, nebo modrý :D? Turisté často bádají. Odpověď je nejasná. Pro někoho je modrý, pro někoho zelený :). Podle mě je zelený :D