Tábor očima oddílové vedoucí - podruhé

 Ahojky, dnešní článek bude o táboře, ze kterého jsem se vrátila v sobotu. 

Tohoto tábora jsem se zúčastnila jednou jako dítě, 4x jako koňák a letos podruhé jako oddílová vedoucí. 

Na táboře bylo celkem 63 (!) dětí. 4 oddíly, každý oddíl měl 2 vedoucí. Náš oddíl čítal 16 dětí. Minulý rok jsem měla skoro samé velké děti, letos to bylo půl na půl. Měla jsem šest hodně malých dětí, kterým se často stýskalo (hlavně když nebyl program - polední klid, večer). Četla jsem pravidelně třem stanům každý večer pohádky. Hned první den jsem se všemi dětmi hrála seznamovací hry. Nikdy by mě nenapadlo, že budu organizovat tolik dětí :D. S kamarádkou jsme vymyslely na první večer program. Téma byly Olympijské hry, což je teď dost aktuální, jelikož v pátek začínají v Tokiu. Vymyslely jsme 4 státy, které pak před táborem prezentovali své tradice. Čína - hůlky, pingpongový míček na lžíci, USA - hod podkovou, Norsko - rybolov, Madagaskar - nošení ešusů na hlavě (jako to dělají v Africe). Týmy jsem rozdělila podle států (my jsme byli Madagaskar) a o každém státu řekla pár zajímavostí. Pak si děti zkoušely tradice. Je to dost náročné, vymyslet program pro tolik dětí. Klobouk dolů před hlavním vedoucím. V životě nebudu sama pořádat tábor :D tolik starostí! 

Hned první noc byla pořádná bouřka. V průběhu tábora byla ještě jednou, několikrát pršelo. Poučili jsme se, že radarům se opravdu věřit nedá. Koukali jsme pravidelně na tři a počasí bylo stejně úplně jiné... Takže letos počasí bohužel zlobilo, program se musel několikrát předělávat, ale naštěstí nikdy nepršelo celý den, že bychom nemohli dělat žádné venkovní aktivity. Měli jsme také připravenou noční hru, znenadání začalo strašně foukat, tak jsme ji museli odvolat. Naštěstí se uskutečnila poslední večer, měla velký úspěch. 

V pátek jsme šli na celodenní výlet na Míchovu skálu. Bylo naštěstí krásné počasí, takže jsme se cestou zpátky smočili ve Velkém pařezitém rybníku (tzv. Pařezák). Chtěla jsem si pouze zchladit nohy, takže jsem si nechala kraťasy a tričko. Ale co čert nechtěl, zakopla jsem o kámen pod hladinou, který nebyl vidět, uklouzla jsem a plácla sebou do vody. Měla jsem trošku odřené ruce, nohu a rozříznutý palec na noze, ale to nejhorší bylo, že jsem ztratila 14 dní staré brýle! Hledali jsme všude, nakonec jsme je naštěstí našli na dně v bahně v rákosí. Naštěstí byla jen ohnutá ručička, která šla opravit. Hodně jsem si oddechla... Už jsem opravdu nevěřila, že je najdeme... Takže to byl šok předposlední den tábora. Naštěstí to dopadlo dobře. Večer byla diskotéka, na které jsem s kamarádkou dělala DJku. Dělala jsem to poprvé v životě. Známý má aplikaci v počítači a dokonce i přístroj na přepínání skladeb. Musí si člověk hlídat, kdy skladba skončí, aby zapnul včas novou, aby nebylo ticho, hned najít další skladbu apod. Dost náročné, ale každou písničkou jsme se lepšily :D

Byl to náročný, ale moc hezký týden :) těším se na příští rok! Na závěr přikládám pár fotek koníků, z výletu na Míchovu skálu a Pařezáku a to nejlepší na konec - sedmiletá holčička z našeho týmu napsala seznam bodů, které musíte dodržovat při hlídce. Je to skvělé! 




Odpočinek 😴



Velký pařezitý rybník



Míchova skála



Při hlídce musíš dodržovat tyto body!


Děkuji za přečtení :) doufám, že se máte dobře! Jezdíte pomáhat na letní tábory? Těším se u dalšího článku :)!


Komentáře

  1. jsem ráda, že jste si to užili a počasí vám tak nějak vyšlo :) fotky jsou moc pěkné a ten návod, skvělé :D :)

    já dřív jezdila jako dítko, pak instruktor a nakonec oddílový vedoucí... krásná kapitola života :) kamarád taky tak jezdil a letos ten tábor pořádá, je neuvěřitelné, jak to letí :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Návod se mi také moc líbil :D
      No vidíš, to jsi měla podobné role, jako já :) Ty jo, letí to jako voda :) Nynější hlavní vedoucí dělal v roce 2014 oddíláka našemu týmu, kdy jsem tam byla jako dítě :). Čas se nedá zastavit
      Leník

      Vymazat
  2. Lenko, čas se opravdu nedá zastavit, o tom už něco vím😁 Na táboře jste si to užívali a děti byly určitě hodně spokojené. Seznam bodů je parádní, fakt jsem se zasmála. Zdravím 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za milý komentář :). Dětský úsměv je k nezaplacení :). Jsem ráda, že seznam pobavil i další :D tušila jsem, že bude mít úspěch :D
      Leník

      Vymazat
  3. To je dobře, že jste si to užili. :) Ty fotky jsou moc pěkné. :)
    Já osobně na táboře nikdy nebyla a jakožto na jednu stranu mi to vůbec nevadí. :D

    OdpovědětVymazat
  4. Jéé, to je milé :) Ještě, že jsi našla ty brýle! Já jsem tak jednou při plavení v řece spadla z kobylky na zem, protože mi potvora vycválala ke břehu a hodila kozla a já přeletěla přes ní a přímo na šutry :D Já tě obdivuju, že jsi to zvládla, mě stačil šachový kroužek, kde bylo jen pár dětí a měla jsem toho teda dost :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda mane, to je strašné! To jsi měla 100x horší než já :X bylo nějaké vážnější zranění, nebo "jen" potlučení? Je pravda, že je to hodně náročné. Člověk si potom potřebuje odpočinout v tichu :D
      Leník

      Vymazat
  5. Krása! Dělat vedoucího je vždycky náročné.. Jezdila jsem na tábory běžně jako vedoucí, od doby vysoké dokonce jako zdravoťák - to je teprve zodpovědnost nad bolavými bříšky ze stesku po mamince.. :D Naštěstí se ale za mého působení nic hrozného nestalo.
    Zajímalo by mě, jaký máte na jezdeckém táboře režim? Jak často děti jezdí/starají se o koně oproti hrám? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tý jo, jako zdravotník, to je ještě o hromadu starostí více! Dobře ty!
      Je to sice jezdecký tábor, ale nejezdí se tam jenom na koních. Celkem jsou 4 týmy, dva týmy jdou dopoledne s koňmi na procházku, ostatní dva dělají aktivity v táboře. Odpoledne se to prostřídá, akorát místo procházky mají výcvik. Druhý den se to prostřídá. Doufám, že je to trošku pochopitelné :D. Každý den tedy děti 1x jezdí. Někdy dopoledne na procházce, jindy odpoledne na výcviku. Poslední den je potom celodenní výlet, na který jde s koňmi celý tábor :) Takže to není úplně tak, že by děti jen jezdily. Více je tam her :). Jezdí tam i děti, které na koních nejezdí, je to jen pro ně taková třešnička na dortu :)
      Leník

      Vymazat
  6. Já na táboře byla jen jednou a jsem ráda, že už jsem nikdy nejela. Ale trošku mě poslední dobou láká to vedení, ale stejně si vždy řeknu, že jsem nejraději doma :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem se bála, jak to budu zvládat. Je to sice náročné, ale skvělá zkušenost. Určitě bys to dala, vždyť pracuješ s dětmi a máš spoustu zkušeností :)
      Leník

      Vymazat
  7. Dělat vedoucí na táboře je strašně náročné, ale zároveň je to boží a hrozně to člověka naplňuje. Já byla jako vedoucí na táboře tak čtyři pět let zpátky a hned bych jela znovu. Líbí se mi, jak z článku srší tvé nadšení z tábora!
    A měla jsi obrovské štěstí s těma brýlema - já vždycky, když se někde dívám třeba na zámku do nějaké hluboké studny, do proprasti či do jiných hlubokých míst, tak vždcyky mi v hlavě běží představa, jak mi tam ty brýle padají xDD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak říkáš. Je to hrozně náročné a vyčerpávající, ale nádherné :)
      To je strašný pocit :D já většinou nosím čočky, ale na tábor jsem si je kvůli hygieně nebrala a ejhle :D...
      Leník

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky