Všehochuť

 Ahojky, v první řadě bych Vám moc chtěla poděkovat za gratulace k ukončení prvního ročníku. Udělaly mi velkou radost :) Kdo ví, jaký bude příští rok, snad normálnější... 

Dnešní článek bude poslední před táborem, na který pojedu v sobotu. Oficiálně začíná až v neděli, ale jedu o den dřív, protože budeme připravovat vše potřebné. Jedu na týden, jako každý rok. Stejně jako vloni, budu oddílová vedoucí. Těším se a doufám, že to všichni zvládneme bez úhony :D. Pak samozřejmě napíšu článek :). 

V sobotu jsem byla na pouti, kde jsem prodávala občerstvení. Náročná dvanáctka :D (od 15 do 3 hodin do rána). Večer se hlavně panákovalo. U panáků jsem se osvědčila už vloni, takže mě k nim zase dali :D joo, tam se točí velký prachy :D Nejhorší je, když mi chlapi nabídnou, ať si dám s nima. Jelikož nepiju, tak je to komické :D vždycky si naleju to nejsladší, jen cucnu a pak to nechám na "příště" (které už nikdy není :D)

V neděli večer jsme měli letět s taťkou balónem. Taťka to dostal k padesátinám, já ke dvacetinám. Ale zrušili nám to... Prý kvůli slabému větru v protisměru -_- Taťkovi to zrušili už potřetí, já to mám od prosince, takže mě zatím poprvé. A přitom bylo v neděli tak krásně! To jsem fakt zvědavá, jestli nám to někdy vyjde. Další termín máme v září. 

Jinak jsem se dala trošku na vaření/pečení. Včera jsem dělala pizza šneky, dnes knedlíky s jahodami, večer budeme dělat s mamkou bublaninu s třešněmi a zítra, nebo pozítří bych chtěla udělat buchtu Margot. 

Občas si půjčíme od strejdy Ťapku na noc. Zrovna dnes u nás spala, je to miláček 💗

Nedávno jsem byla taťkovi pomáhat na farmě, kde měli nádherného jelena :)

V pondělí oslaví Jurášek 18. narozeniny 🎉! Kluk můj plnoletej :D. Těším se, až mu po táboře dovezu nějakou ňamku :-). V těchto vedrech se snažím je aspoň chladit vodou a stříkat repelentem, protože hmyz je šíleně otravný :-/. Většinu dne stráví ve stodole, kde je chládek. Vzala bych ho k vodě, kterou strašně miluje, ale bohužel zase kulhá, takže ho nechci namáhat. Proto mu musí stačit kýbl s vodou. Včera jsem se byla projít po dlouhé době do lesa, kde kácí o 106. Býval to tak nádherný les a teď je z toho mýtina... Vidím okolní vesnice, které jsem dříve skrz stromy nezahlédla. Cesty jsou rozježděné od techniky, takže tam nemohu vzít ani koníky, jelikož by je bolely kopyta. Bývaly to naše pravidelné projížďky. Stromy, chládek, pohoda, lesní zvěř... To vše je bohužel pryč. Je to smutný pohled, ale nedá se nic dělat... U nás kůrovec hodně řádí, prý jsme nejzasaženější lokalita v ČR. Bylo to několikrát i ve zprávách. Když jsem ještě brigádničila na věži, viděla jsem pěkně shora ty prostranství, kde dříve býval les a teď holá pláň. Naštěstí máme za domem malý lesík, který sice už taky trošku kácí, ale ne tolik, jako u koní. Co u Vás, také máte tak zničené lesy?

Za měsíc to bude rok, co skončil blog.cz. Pamatuji si, že jsem se tuto zprávu dozvěděla na táboře, když mi o ní psala ségra (na táboře jsem se taky dozvěděla, že mě přijali na vejšku. Tolik novinek za jeden týden :D). Blog měl delší dobu velké výpadky, ale stále jsem si nepřipouštěla, že by jednou skončil. Bohužel se to stalo. Vcelku jsem se bála změny, protože sice umím psát rychle na počítači, ale jinak jsem úplný IT-antitalent. Naštěstí jsem se za pomocí kamarádek (děkuju!) zvládla přestěhovat a myslím, že tu máme všichni hezké prostředí a v klidu jsme se zaklimatizovali. Co vy, také jste se báli změny, nebo jste ji uvítali? 

To by bylo pro dnešní článek vše. Byla to taková všehochuť, tak snad jste se nenudili. Mějte se krásně, užívejte léta a u dalšího článku ahoj 🌞!