Tábor očima oddílové vedoucí - poprvé

 Ahojte, pravidelní čtenáři si možná pamatují na články z minulých let, kdy jsem popisovala tábor očima instruktorky u koní.

Jako instruktorka jsem na táboře byla 4x, nejinak tomu mělo být i tento rok, ale jednoho červnového dne mi volal vedoucí od koní, že potřebuje udělat nějakou změnu a jestli bych tudíž mohla být letos u dětí jako oddílová vedoucí. Promyslela jsem si to a nakonec nabídku přijala. Říkala jsem si, že to bude určitě dobrá zkušenost, když chci učit ve škole. Je to úplně něco jiného, než být u koní. Koně máte jen jednoho, nemluví, nekřičí, neodmlouvá, ale dětí máte 10-15, křičí to, mluví to, neposlouchá to, odmlouvá to :D. Říkala jsem si, kdyby se mi to nelíbilo a děti mě neposlouchaly, příští rok už půjde zase ke koním. Volala jsem tedy vedoucímu zpátky, že to beru. Byl rád a řekl mi, že budu mít oddíl společně s vojákem. Říkala jsem si: ,,Jó, super, ten si bude umět zařídit pořádek. Toho budou děcka respektovat." A už jsem se tolik nebála a začala se těšit na nové zážitky. 

Do tábora jsem přijela už o dva dny dříve, jelikož se stavěly stany. Děti bydlí ve stanech s podsadou, vedoucí ve svých stanech. Den před začátkem tábora proběhlo školení, při kterém nám školitel nahnal strach s tím, že když v táboře bude někdo s koronavirem, uvalí na nás 14 denní karanténu, kdy nebudeme moct z tábora! Takže ne, že bychom byli doma, ale v táboře. Docela nám to nahnalo strach, ale doufali jsme, že se nic takového nestane. Také říkal, že nás určitě navštíví krajská hygienická stanice, ale ta přijela až druhý týden, kdy už jsem tam nebyla.

V neděli 12.7. v odpoledních hodinách začaly přijíždět děti. Bylo jich myslím 52, takže se rozdělily do 4 oddílů. Jeden tým měl 2 oddílové vedoucí. My jsme byli tým č. 4, měli jsme s vojákem celkem 12 dětí. Dva menší klučíky a zbytek starší děti. 

V týdnu se chodilo na procházky, jezdilo se na koních, hrály se hry, voják ukazoval dětem bojové techniky, batikovala se trička, zpívalo se u ohně, někdo ukradl vlajku, takže děti musely přijít na stopu pachateli, což se jim nakonec povedlo a tak dále... 

V noci ze středy na čtvrtek měl náš tým hlídku. Zrovna hustě pršelo a byla bouřka. Ale naštěstí za 2 hodinky přešla. Mezitím jsme s vojákem dělali v kuchyni pro náš tým palačinky za odměnu za hlídání :). Palačinky jsme připravili na stůl se jmény, děti byly nadšené :). Myslím, že se nám povedly. 

Počasí bylo celý týden pěkné. Nebyla vedra, ale ani nepršelo (až na středeční večerní bouřku). Když děti v sobotu odjížděly, pršelo, ale to už nám nevadilo. Hlavně, že celý týden vyšlo počasí na jedničku :).

Jak bych zhodnotila pozici oddílové vedoucí? Bylo to úplně něco jiného než instruktorka u koní. Musíte být stále s dětmi, na pozoru, ale je to skvělá práce. Měli jsme moc hodné děti, takže jsem si to užívala :). Jestli mi za rok nabídnou znovu tuto pozici, moc ráda ji přijmu :). Byl to skvělý týden a moc se těším na příští rok :).

A co Vy? Jezdili jste jako děti na tábory, nebo potom jako vedoucí? Ráda si přečtu Vaše vzpomínky v komentářích :). Na závěr přikládám pár fotek (omlouvám se za horší kvalitu, foceno mobilem):

Téma byl Batman :D

Velkopařezitý rybník

Vzadu poník Alex, o kterého jsem se starala minulý rok

Baron :)

Palačinky pro děti :)

Já a vojenský batoh na 110l :D nesla jsem ho jen chvíli, byla to fuška, měl přes 20 kg