Turecko

 Ahoj, dnes Vám konečně povím o dovolené v Turecku, kam jsem se moc těšila.

Poprvé a do té doby naposledy jsem byla u moře v roce 2009 v Chorvatsku, kde nám bohužel vůbec nevyšlo počasí. Skoro každý den pršelo a byla bouřka. Pan domácí nám říkal, že jsme chytli nejhorší počasí za 50 let, což nás dost potěšilo :D... Od té doby jsme se k moři neodvážili. Cestovali jsme hlavně po republice, ať už kolmo, nebo pěšky. 

Ségra má v Turecku kamarádku Tubu. Byla tam už několikrát. Tuba u nás byla před rokem. Tentokrát jsme dostali pozvání celá rodina k nim. Sem bohužel jen tak asi všichni nepřijedou. Mají to strašně těžké s vízy :(. 

Poprvé jsem taky letěla letadlem! (Když nepočítám vyhlídkový let nad městem a let balónem :D) Letěli jsme ve čtvrtek 13.7. z Vídně, vraceli jsme se o osm dní později. Vídeňské letiště jsme si vybrali proto, že Vídeň je pro nás paradoxně blíž než Praha (bydlíme u hranic s Rakouskem) a hlavně, letí odtud přímý let do Izmiru, kam jsme potřebovali. Z Prahy bychom museli přestupovat. Takže Vídeň byla jasná volba. Let proběhl bez komplikací, jen jsme měli 15minutové zpoždění. Bála jsem se, že mi nebude dobře, protože se mi občas dělá zle v autobuse, ale bylo to v pohodě.

Na letišti v Izmiru nás ohromilo obrovské horko, i když nás na něj Hanča připravovala. 42°C je opravdu mazec :D! Před letištěm na nás čekala Tuba s kamarádem, kteří nás odvezli do Manisy, kde bydlí. Čekala nás obří večeře. Skoro se to všechno nedalo sníst :D. Pak jsme se šli projít po městě. V Turecku se žije v noci, protože teploty nejsou (jsou, ale pro ně ne tolik :D) tak vysoké a je možné aspoň trošku něco dělat. 

Lidé tam mají jiné platy, takže je pro ně pivo dost drahé. Nikde neuvidíte chlápka s pivem. Všude samé čaje a vody! Opravdu! Tady by chlap pil chlazenou dvanáctku, v Turecku pije čaj s vodou. Horko bylo tak obrovské (každý den přes 40 °C), že jsem pila stále vodu. Tolik jsem ji za život ještě nevypila. Kohoutková se nesmí pít, takže se kupuje v petkách. Po pár dnech už jsem vodu nemohla ani vidět :D. V restauracích se taťka snažil číšníkům vysvětlit, jak se u nás čepuje pivo - s pěnou (v Turecku jedině bez pěny, aby bylo dost piva), tak se o to pak snažili :D. 

Další zajímavostí byla doprava. Naštěstí řídila Hanča s taťkou. Vůbec jsem jim, chudákům, nezáviděla. Ale zvládli to skvěle. Doteď jsem nepochopila, jak je to na kruhovém objezdu. Několikrát jsem viděla, že ti, co byli na kruháči dávali přednost těm, co vjížděli. Taky se tam moc nedodržují barvy na semaforech, předjíždí se, jak kdo chce. Hodně často se houká. 

Co se jídla týče, hodně mi chutnala polévka hned první večer. Měla chuť jako hokkaidová, kterou dělám doma. Také mi chutnal donas - což je tortilla a v ní kuřecí maso, zelenina a hranolky. Kuchyň mají opravdu jinou, ne každému sedne. Ale Hanča si ji třeba oblíbila. 

Každý den bylo azuro, neviděla jsem žádný mráček, teploty přes 40 °C. Nejhorší bylo, že se člověk nezchladil ani v noci, protože teploty neklesly pod 30 stupňů 😰!

Bohužel mi bylo od soboty špatně. Cítila jsem se slabě, měla teplotu, jako by mi začínala chřipka. Tlumila jsem to prášky. Bohužel poslední 3 dny to bylo nejhorší. Přidaly se střevní potíže. Nechci zacházet do detailů, ale tak špatně mi ještě v životě nebylo :(. Sotva jsem chodila. Na letišti mě zkontroloval doktor, naštěstí mě pustili na palubu. Ihned po příletu do Vídně jsme jeli do znojemské nemocnice, kde jsem byla 3 hodiny na kapačkách. Byla jsem hodně dehydratovaná, kvůli tomu jsem měla malý zánět na ledvinách. Naštěstí jen malý, takže mě pustili domů a po víkendu na kontrolu k obvodnímu lékaři. Ten mi zjistil, že mi v těle chybí železo a objednal mě na krev. Naštěstí se po týdnu železo spravilo a krevní obraz byl v pořádku. Hrozně moc jsem se na dovolenou těšila a bohužel jsem znovu onemocněla. Stejně jako ve Skotsku a v Plzni. Už potřetí za sebou, výlet = nemoc. Ach jo.

Když pominu těch pár nejhorších dní, byla to skvělá dovolená. Krásně se tam o nás starali. Moc se těším, až je znovu uvidím, ale radši, kdyby přijeli oni k nám :D. 

Navštívili jsme spoustu krásných míst. Můžete se na ně těšit v následujících článcích. :)

A co Vy a dovolené? Jezdíte do zahraničí, nebo spíše po Česku? 








Vídeňské letiště

Zaujaly mě semafory, které svítily celé 

Po celém Turecku se toulá spousta opuštěných psů a koček :( 







Naše letadlo



Komentáře

  1. Som rada že ste si dovolenku užili :) Akurát škoda tej choroby :/ Kamarátka bola na dovolenke v Turecku minulý týždeň.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, to je dobrá náhoda. Turecko je oblíbená destinace, akorát se jezdí spíš do Antalye, nebo Istanbulu. My kromě jednoho žádné Čechy/Slováky nepotkali :D

      Vymazat
  2. Panejo... takové horko... to bych asi nedala :D Sice fajn, že vám vyšlo takové počasí, ale zas ta nemoc, to mě mrzí :( Já bych se nejspíš bála letět letadlem méně než letět balónem... Ale nechápu, jak se lidi vyznají na letišti, já mám z toho strach. Ještě nikdy jsem nikam neletěla a dovolené v zahraničí zatím pouze autem na hory... Tureckou kuchyni bych někdy ráda vyzkoušela :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Horko bylo opravdu nesnesitelné, na to se nedá zvyknout. Máš pravdu, letadlem je to určitě bezpečnější, než balónem. Tam na mě skoro spadnul koš před vzletem, kdy začalo zničehonic strašně foukat, taky se moc neovlivní, kde se přistane (přistáli jsme mezi pařezy). Taky jsem se bála, že se na letišti ztratíme, ale Hanča nám naštěstí natočila instruktážní videa a všude jsou cedulky :)

      Vymazat
  3. Teda, to teplo si nedokážu vůbec představit! Na mě je už i 30 stupňů hodně :D Natož v noci!! Jsem ráda, že tvůj první let proběhl bez nějakých komplikací :) Jen škoda té nemoci. V Turecku jsem nikdy nebyla, tak se těším na další fotky z dovolené.

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To počasí byl fakt masakr :D snad se budou fotky líbit :)

      Vymazat
  4. Tak ses konečně dočkala, paráda. :)

    Mohu tě ubezpečit, že zpoždění 15 min v letectví je to samé co 5 min na železnici, tedy včas! :)

    Jinak toho se taky bojím, abych neonemocněl před/během dovolené. V březnu 2021 jsem byl v Egyptě, a poslední den se mi udělalo hrozně špatně, najednou zvýšená teplota, možná i horečka. Panika jak blázen, navíc šílené covid restrikce, dostanu se domů? Naštěstí se to uklidnilo, a asi díky tomu, že jsem hodně pil. Člověk může podcenit spoustu věcí včetně jídla, ale pití prostě NE! Pak jsem o tom přemýšlel do hloubky a vzpomněl jsem si, že večer předtím jsem pil místní silnou kávu v rámci výletu, tak asi tady vznikl prvotní problém, který se přenesl do dalšího dne. Naštěstí všechno dopadlo dobře. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, chápu, že 15 min není žádný čas, ale když jsi nervózní a ještě je ti špatně, tak je každá minuta znát :D Jejda! Tak hlavně, že to dobře dopadlo. Také jsem hodně pila, ale všechno šlo hned ven...

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky